V souvislosti s koronavirovou infekcí a mimořádným stavem, vyhlášeným vládou, připomenul kolega Václav Vlk situaci ohledně povodní v roce 2002.

Podle stanoviska Ministerstva spravedlnosti o přijetí krizových opatření týkajících se prevence šíření koronaviru vládní usnesení ze dne 14. března 2020 nedopadá na na služby poskytované notáři, advokáty, soudními exekutory a insolvenčními správci. V rámci činnosti těchto profesí totiž v jejich sídlech nedochází k shromažďování většího množství osob a nevzniká tak ani zvýšené riziko šíření infekce, jemuž má předejít krizové opatření. Ministerstvo též připomnělo, že aplikací krizového opatření na předmětné prostory by mohla být nepřípustně dotčena realizace Listinou základních práv a svobod zaručeného práva na právní pomoc. Zároveň však doporučilo vykonavatelům dotčených profesí přijmout vhodná opatření k vyloučení či omezení rizika v rámci výkonu jejich činnosti.

Generální ředitel Vězeňské služby ČR generálmajor PhDr. Petr Dohnal zaslal předsedovi České advokátní komory JUDr. Vladimíru Jirouskovi dopis, v němž v rámci opatření proti šíření nemoci COVID-19 požádal, aby advokáti podle možností dočasně dávali přednost nepřímému kontaktu s klienty, kteří jsou umístěni ve věznicích. Vězeňská služba také zavedla povinné bezkontaktní měření tělesné teploty u všech, kdo vcházejí do věznic či detenčních ústavů.

Unie advokátů, z.s. má za sebou více než půl roku své existence a pomalu se orientuje v oblasti svého působení. První, s čím se musela vypořádat, byl skutečný boom odporu, který se po jejím založení vzedmul ze strany České advokátní komory. Vyšlo několik článků, které byly prakticky bez výjimky zesměšňující a poukazující na údajně zjevnou nepotřebnost takové organizace, jakou Unie advokátů, z.s., je.

Být advokátem neznamená být členem unifikované skupiny. I mezi advokáty jsou různé názory. Jak je ovšem vidět, u některých provinilců stačí, aby „projevili výraznou sebereflexi“. V takovém případě Česká advokátní komora pouze „napomene“.

Mnozí možná neuvěří, čím vším se musí kárný senát České advokátní komory zabývat. Příklad, o kterém informujeme tentokrát, je jen střípkem v mozaice vnitřního dění na poli advokacie. Máme za to, že pokud tedy už ve věci musí rozhodovat kárný senát, bylo by dobré o něm zpravit i veřejnost, což tímto činíme a doufáme v otevření diskuse na tato témata.

Unie advokátů považuje postup Městského státního zastupitelství Praha v prezentaci mediálně známé kauzy „Čapí hnízdo“ za matoucí a evokující podezření z porušení právního řádu. Žádá proto Městské státní zastupitelství o zodpovězení otázek, které prozatím z informací poskytnutých médiím a veřejnosti vyplývají.

Unie advokátů, z.s. je znepokojena medializovaným případem advokátky JUDr. Jany Hejlové. Podle názoru Unie advokátů by prvním krokem vedoucím ke zpřehlednění celé situace týkající se kárných postihů advokátů mohlo být veřejné zpřístupnění všech kárných rozhodnutí (byť v anonymizované formě).

Unie advokátů, z.s. plně podporuje návrh Pirátů, aby soudy umožnily advokátům on-line přístup do spisů v agendě Centrálních platebních rozkazů a aby byly zavedeny navzájem kompatibilní standardy elektronického podpisu.

Unie advokátů, z.s., získala stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů, ze kterého vyplývá, že ČAK nepodléhá kontrole tímto úřadem.