Aktuality

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 As 34/2006 - 73 ze dne 15. 1. 2008, který se plně vztahuje i na kárné řízení, vedené ČAKem, platí, že: „Výrok rozhodnutí o jiném správním deliktu musí obsahovat popis skutku uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným.“

Podle zde zveřejněného rozsudku Nejvyššího správního soudu 10 Ads 198/2014 - 41 ze dne 3. 11. 2015  „...rozhodnutí o správním deliktu nemá pouze represivní funkci, nýbrž i funkci preventivní. Postihovanému subjektu musí být zřejmé, čeho konkrétně se dopustil, jakým způsobem, v čem je spatřována nebezpečnost jeho činu, aby se napříště mohl podobného jednání vyvarovat.“

Rozhodnutí v kárné věci musí splňovat všechny náležitosti správního rozhodnutí. Zde se Nejvyšší správní soud vyjádřil k náležitostem, které musí obsahovat výrok rozhodnutí.

Soud zamítl žalobu navrhovatelky na neoprávněnost kárného řízení. Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí odvolacího kárného senátu odvolací kárné komise České advokátní komory ze dne 4.12.2015, č.j. K 77/2015 (dále též jen „rozhodnutí kárného senátu“). Rozhodnutím kárného senátu byla žalobkyně shledána vinnou, že se dopustila kárného provinění tím, že ačkoliv zastupovala X (dále též jen „stěžovatel“) v několika (v rozhodnutí blíže specifikovaných) nalézacích a exekučních řízeních a v rámci poskytování právních služeb získala řadu informací o svém klientovi (stěžovateli), v roce 2014 převzala právní zastoupení společnosti PEGISAN s.r.o., jako žalovaného proti stěžovateli jako žalobci v blíže specifikovaných řízeních vedených u OS Plzeň – město. Tím žalobkyně porušila § 16 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), § 17 zákona o advokacii ve spojení s čl. 4 odst. 1 etického kodexu a § 19 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii, za což jí byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč a náhrada nákladů kárného řízení.

Z rozsudku MS v Praze sp. zn. 10 Ad 3/2017 – 42 ze dne 28. 1. 2020 vybíráme to nejdůležitější.

V případě, že je na advokáta podána stížnost, je tento vyzván kontrolním oddělením ČAK, které administruje záležitosti Kontrolní rady ČAK. Kontrolní oddělení samo o sobě nemá pravomoci požadovat jakékoliv vysvětlení, ČAK automaticky předpokládá, že advokáti budou automaticky předpokládat zmocnění předsedou Kontrolní rady ČAK, tedy kárným žalobcem. Toto zmocnění však není ve výzvě explicitně uvedeno. Členové Unie advokátů, z.s. opakovaně upozorňovali kontrolní oddělení i kontrolní radu, že NEEXISTUJE ZÁKONNÁ POVINNOST, která advokátovi ukládá, aby se ke stížnosti vyjádřil. ČAK však přesto stále v rozporu se zákonem i vnitrostavovskými předpisy toto vyžaduje. Proto zde uveřejňujeme návrh - vzor odpovědi ČAK, kontrolnímu oddělení, k jejich neoprávněným požadavkům, včetně právní argumentace.

V usnesení představenstva České advokátní komory č. 9/1999 Věstníku, ze dne 8. listopadu 1999, kterým se stanoví některé podrobnosti o dokumentaci advokáta vedené při poskytování právních služeb (v platném znění), je zejména uvedena povinnost, že advokát je povinen v rámci prošetřování stížnosti na něj předložit kontrolní radě veškerou dokumentaci nebo klientský spis. Je zde také uvedeno, že advokát je povinen uchovávat spisovou dokumentaci po dobu pěti let.