- kárné senáty již mají do ní přistup... ovšem kárně stíhaní advokáti nikoliv, takže coby judikatura tato sbírka prostě nefunguje.
- kolega Herblich to sice nepíše explicitně, ale je evidentní, že do této kárné sbírky má coby předseda Kontrolní rady přístup i kárný žalobce. Pro Českou advokátní komoru tedy evidentně neplatí zásada rovnosti zbraní, jinými slovy, ČAK ignoruje ústavně chráněné právo na spravedlivý proces. Dokud do sbírky nebudou mít přístup všichni kárně obžalovaní, nelze mít právní jistotu v důvodné očekávání, že ve stejných věcech bude rozhodováno stejně. V současné době tedy má kárný žalobce nad „prověřovanými“ advokáty nejen mocenskou, ale i judikatorní převahu. Tímto protiústavním stavem se pak Česká advokátní komora a její čelný představitel chlubí...
Ostatně, i samotná propagovaná „elektronická kárná sbírka“ má své značné limity, spočívající v současné rozhodovací praxi odvolacích kárných senátů.
Ty totiž - na rozdíl od soudních rozsudků - vynechávají v odůvodnění konečného rozhodnutí, včetně skutkového a důkazního shrnutí, stejně jako neobsahují shrnutí průběhu řízení, včetně úplného právního posouzení v I. instanci, případně v předchozích řízeních, pokud bylo opakovaně rušeno a vraceno. Je tedy otázka, co ve „sbírce kárných rozhodnutí“ nakonec bude. Pokud pouze konečná rozhodnutí, postrádající popis skutkového a důkazního stavu, pak asi sbírka nebude úplně plnit svůj deklarovaný účel.
A nakonec ještě jedna dobrá zpráva:
Ve svém článku JUDr. Herblich teoretizuje o rozšíření kárné (disciplinární) pravomoci kárných orgánů na přestupky. Má to jeden takový problém: v zákoně, a to ani v AML, ani v Zákoně o advokacii, nic takového není. Přestupky AML jsou výslovně z kárných provinění vyjmuty. Berme vyjádření předsedy kárné komise jako důkaz přerodu České advokátní komory ve výlučně perzekuční orgán. Samosprávně zvolený.