Dále k otázkám způsobu řešení stížností dle zákona na ochranu spotřebitele

ČAK na webových stránkách mj. uvádí: "Advokát je povinen ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení vyrozumění, že se stal účastníkem mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, poskytnout České advokátní komoře vyjádření ke skutečnostem uvedeným v návrhu spotřebitele. Povinností advokáta je s Českou advokátní komorou úzce spolupracovat a poskytnout jí součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu řešení sporu."

Podle názoru Unie advokátů, z.s. nemá zde tučně vytištěný text zákonnou oporu, naopak je v rozporu s ústavně chráněným právem advokáta (zákaz sebeobviňování dle čl. 40 LZPS,), neboť advokátem sdělené skutečnosti mohou být použity proti advokátovi samotnému v případně zahájení kárného řízení, což je ve smyslu čl. 6 Evropské úmluvy, viz též Engelův test řízení o trestním obvinění. Komora je povinna vykonat funkci smírčího orgánu, není však povinna "efektivně vyřešit spor", to odporuje povaze smírčího řízení jako takového.

Dle názoru UA je advokát povinen nemařit provedení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, tj. splnit procesní povinnost dostavit se na ústní jednání u ČAK a podat vyjádření ke stížnosti spotřebitele tak, aby mohla být stížnost projednána. Obsah podaného vyjádření je ale dle názoru UA na posouzení a na dobré vůli advokáta a s ohledem na zákaz sebeobvinění není/nemůže být povinen uvádět skutečnosti, které by mohly být použity proti němu v (případném) kárném řízení. 

Unie advokátů, z.s. je toho názoru, že mimosoudní řešení (smírčí řízení) není správním řízením, ČAK pak vystupuje jako smírčí orgán a neměla by tedy při mimosoudním řešení spotřebitelského sporu a v jeho rámci advokáta k sebeobvinění donucovat, ani sama aktivně zjišťovat skutkový stav, tedy ani požadovat po advokátovi předložení listin apod. ani provádět dokazování

Advokát má sice povinnost vést přiměřenou evidenci o poskytnutých právních službách a povinnost předložit členům kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní rady přístup k nim, (§ 46 odst. 4 zákona o advokacii), ale advokát má ale současně povinnost mlčenlivosti, které se může dovolávat i zde, pokud ho „klient“ této povinnosti výslovně nezprostí (srov. § 21 odst. 6 a contrario zákona o advokacii), a povinnost mlčenlivosti pak mají podle § 21 odst. 9 písm. b) zákona o advokacii i členové kontrolní rady a takto (při plnění povinnosti advokáta podle § 46 odst. 4 zákona o advokacii) získané listiny či další informace proto dle názoru UA nemohou členové kontrolní rady předat ani do mimosoudního řešení spotřebitelského sporu.