Jak to je s rozpočty České advokátní komory?

1) v uplynulých 4 letech Komora hospodařila s přebytkem celkem 98.765.000,- Kč (zdroj: Bulletin advokacie č. 8-9/2025, str. 40, 41). Veškeré tyto prostředky byly převedeny do dlouhodobé rozpočtové rezervy. Tato rezerva je uložena na bankovním účtu a plyne z ní úrok. 

 

2) Z Věstníku č. 1/2026 (zdroj: Věstníku č. 1/2026, strana 3,4) vyplývá, že na rok 2026 představenstvo ČAK na svém zasedání dne 8.12.2025 schválilo vyrovnaný rozpočet. Je však možné, ba pravděpodobné, že rozpočet skončí opět přebytkem (garanční fond při cca 70.000 úschovách ročně jistě generuje další nemalé úroky). 

 

3) Z výše uvedeného Věstníku vyplývá, že komora hospodaří s částkou celkem 269.829.000,- Kč ročně, z toho 148.500.000,- Kč tvoří příspěvky advokátů. Z celkové částky 269.829.000,- Kč jsou roční náklady na mzdy ve výši 91.562.000,- Kč, tj. 7,6 mil. Kč měsíčně. Kolik zaměstnanců vlastně platíme, co tito zaměstnanci dělají a jakou mají mzdu? Pokud se Komora domnívá, že tyto zaměstnance nezaplatí, je s ohledem na nadcházející krizové období vhodné tento aparát podstatným způsobem zeštíhlit.

Částka dalších 64.457.000,- Kč ročně, tj. 5.371.416,- Kč měsíčně je pak vyplácena na služby, což rovněž není málo. 

 

4) Pokud jste navštívili nově zrekonstruované prostory sídel naší Komory, možná Vás stejně jako mě, překvapilo, jak honosným až pompézním stylem byla rekonstrukce provedena. Domnívám se, že pokud má Komora prostředky na takto velkoryse pojatou rekonstrukci + další prostředky na zakoupení a rekonstrukci vedlejšího paláce Dunaj, je na tom ve většině případů mnohem lépe, než advokáti samotní. Stejně tak sídlo pobočky ČAK v Brně je v historické budově v samotném centru města (Kleinův palác na náměstí Svobody).

 

5) Komora hospodaří s budovami v nejlukrativnějších částech Prahy a Brna. Kromě toho však platí ještě nemalé částky za nájemné - proč? Kromě toho se naskýtá otázka, zda jsou veškeré tyto obrovské prostory, které ČAK vlastní, využívány, případně by bylo na místě zvážit jejich pronájem.

 

6) Většina členů představenstva nejsou samostatnými advokáty, ale členy zahraničních advokátních kanceláří a různých advokátních seskupení se sídlem ve velkých městech, takže mají zcela jinou pozici na trhu advokátní praxe a současně nemají představy o starostech samostatných advokátů v okresních městech, pracují se zcela jinými příjmy a je možno se důvodně domnívat, že nemají ani zájem ani důvod zájmy samostatných advokátů hájit. 

 

7) Jestliže příjmy advokátů (hovořím o samostatných advokátech sídlících v okresních městech) klesají a s ohledem na neradostné vyhlídky pravděpodobně i v budoucnosti klesat budou, zatímco Komora, kterou tito advokáti platí, bohatne, je něco evidentně špatně. Komora je sice advokáty placená, ale zájmy advokátů nehájí, jen je nutí ke stále dalším platbám a povinnostem (kromě zvýšení poplatků ještě garanční fond, který trestá slušné advokáty za to, že sama Komora nedokázala udělat ve věci těch neslušných vůbec nic, aby zabránila vzniku škod, což zavinilo zákonné ustanovení garančního fondu). Je tedy otázka, zda je existence takové komory pro advokáty nutná, když zejména ti od Prahy vzdálenější od Komory nic nepotřebují, nechtějí a nedostávají.

 

Spíše než zvyšovat poplatky advokátům by tedy bylo vhodné se zamyslet nad lepším využitím stávajících prostředků a prostor, které má Komora k dispozici. Rovněž je třeba zvážit, zda veškeré výdaje jsou v takových částkách v různých položkách nezbytné.

 

Vzhledem ke všem výše uvedeným důvodům je nezbytné svolat mimořádný sněm a zde projednat, co jsou advokáti ochotni ze strany ČAK akceptovat a co nikoli. Protože hromadné podpisy archů jsou dost těžko proveditelné elektronickou formou, bude zřejmě jednodušší, když každý advokát pošle Komoře vlastní návrh na svolání mimořádného sněmu. Pokud ovšem někoho napadne, jak provést hromadné podpisy, každý nápad je vítán.