Advokát je vůči svému klientovi vázán naprostou mlčenlivostí, které jej může zprostit jen pouze klient. Na tomto také panuje všeobecná shoda. Těmito zásadami právního státu se však nepovažuje za nutné řídit Městské státní zastupitelství v Brně, podporované Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci a rovněž Městský soud v Brně.
Tyto instituce totiž „povolily“ několikaměsíční plošný odposlech v deseti (!!!) celách brněnské vazební věznice, a to bez ohledu na to, kdo se v některé z těchto cel účastnil jakého vyšetřovacího úkonu, a to jak ze strany obviněných/obžalovaných, tak ze strany jejich obhájců či orgánů činných v trestním řízení.
Především je zřejmé, že o takovýchto masivních odposleších musel být informován ředitel věznice, protože zorganizovat stálé odposlechy deseti místností, v nichž často probíhají jednání s obviněnými/obžalovanými/odsouzenými najednou, je značně náročné jak z hlediska techniky, tak z hlediska personálního, a v toto smyslu muselo dojít k úpravám cel i personálního posílení vězeňské služby.
Důvodem uvedeným v rozhodnutí Městského soudu v Brně bylo vyšetřování policisty Vladimíra Machaly, který měl svým jednáním údajně mařit vyšetřování kauzy, týkající se rozkrádání městských bytů a dalších nemovitostí, a to i městskými zastupiteli a jejich příbuznými, které se pracovně říká „Stoka“.
Jestliže však skutečně toto měl být účel odposlechů, tedy mělo dojít k odposlouchávání policisty Machaly při provádění jeho výslechů, pak zcela uniká logice, proč měly být odposlouchávány další cely, ve kterých probíhaly výslechy a porady klientů s advokáty v dalších věcech, které s Machalou ani Stokou vůbec nesouvisely nebo souvisely jen velmi vzdáleně. Pro případ, že by měl být odposloucháván policista Machala při vedení svých výslechů, bylo by více než logické, že by tento vyšetřovatel byl vždy „nasměrován“ do cely, ve které již bylo instalováno nahrávací zařízení a ostatních devět cel mohlo být naprosto z tohoto režimu vyloučeno. Bylo by jistě zajímavě vědět, na kolik toto několikaměsíční sledování a nelegální nahrávání v dalších celách přišlo...
Jestliže však Vrchní státní zástupce v Olomouci a Městský soud dospěl k závěru, že je potřeba odposlouchávat VŠECHNY cely, je evidentní, že se orgány činné v trestním řízení potřebovaly dostat k DALŠÍM informacím, které by mohly získat pouze takovými odposlechy, k jejichž realizaci by nikdy zákonnou cestou nezískaly povolení. Další vývoj událostí dává této domněnce zcela za pravdu, když jedním z odposlechů, který se takto „mimoděk“ realizoval, bylo i získání nahrávky z porady advokáta JUDr. Richarda Nováka (člena Unie advokátů, z.s.) s jeho klientem Pavlem Hubálkem. Ten je personálně spojen s kauzou „Stoka“, avšak v této věci jej JUDr. Richard Novák nezastupuje. Tedy, řečeno ještě jinak, advokát JUDr. Richard Novák byl protizákonně odposloucháván při poradě se svým klientem Pavlem Hubálkem, a to ve věci, která nesouvisí s případem, ve kterém figuruje policista Vladimír Machala. Je zřejmé, že orgány činné v trestním řízení s ohledem na personální provázanost causy „Stoka“ a Pavla Hubálka nařídily i odposlechy advokáta a klienta, které se dané věci netýkaly. Pomiňme fakt, že zákon výslovně zakazuje jakékoliv prolamování důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem, takže již z tohoto důvodu bylo jednání vrchního státního zástupce a brněnského soudce, který odposlechy v tomto nebývalém rozsahu povolil, zcela protizákonné, ba protiústavní. Navíc ovšem tyto odposlechy nepokrývaly ani účel případu, pro který byly povoleny. K porušení ústavnosti tedy došlo dokonce dvojmo.
Právně vzdělané osoby nad tímto způsobem práce soudce a vrchního státního zastupitelství v Olomouci pouze zmlkají údivem a nejedné se honí v hlavě myšlenky týkající se způsobilosti dotyčných nejen k výkonů jejich povolání, ale výkonu samostatného života vůbec. Že došlo u dotyčných zodpovědných osob buď k úplnému potlačení právního vzdělání, k úplnému zmatení mysli anebo k nemoci mocí, vyznačující se přesvědčením o vlastní nepostižitelnosti, svědčí fakt, že orgány činné v trestním řízení založily nahrávky porad klienta, tedy Pavla Hubálka a jeho obhájce, JUDr. Richarda Nováka, do trestního spisu stíhaného policisty Vladimíra Machaly, a to dokonce i ve formě přepisu těchto důvěrných porad. Podle dosud získaných informací o obsahu nahrávek je navíc zřejmé, že schůzka klienta s jeho obhájcem probíhala zcela standardně, nesouvisela se sledovanou věcí a venkoncem je možno říci, že nahrávka z odposlechů byla OČvTŘ úplně ku ničemu. Za této situace je ovšem k diskusi, proč byla nahrávka s poradou Hubálek x Novák do spisu obviněného Machaly vůbec založena, když se stačilo řídit osvědčeným multifunkčním doporučením nestora české psychiatrie MUDr. Plzáka, radícího vždy „zatloukat, zatloukat, zatloukat...“. Je ovšem možné, že tato taktika byla operativně rozvinuta Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci v tom smyslu, že v dané věci příslušný vrchní státní zástupce nebyl svým nadřízeným zbaven mlčenlivosti, takže až na to, že se nezákonné odposlechy „provalily“, bylo dosaženo téměř stejného účinku, totiž o skutečných pohnutkách VSZ a MS v Brně se nedozvěděl nikdo nic, a to včetně vyšetřovací parlamentní komise.
Nyní se zdá, že se celá záležitost dostala do humorné roviny. Bohužel, není tomu tak. Jednak je stále „na stole“ odpovědnost příslušného státního zástupce i soudce, jejichž jednání dosáhlo dle názoru Unie advokátů, z.s. intenzity trestného činu - příkladmo zneužití pravomoci veřejného činitele. Kárné řízení s oběma justičními protagonisty by mělo být dle názoru UA zahájeno Ministerstvem spravedlnosti i bez návrhu.
Kromě trestněprávní roviny však mají protiústavně pořízené a navzdory tomu i procesně použité odposlechy i rovinu občanskoprávní. Je totiž nepochybné, že v smyslu ust. § 81 a násl. Občanského zákoníku došlo ze strany MS v Brně a VSZ v Olomouci k zásahu do osobnostních práv jak vězněného, tak i jeho obhájce, neboť kromě zákona o advokacii a ústavních aspektů je u obou jmenovaných chráněna dle občanského zákoníku jejich vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povahy. Je nepochybné, že zveřejnění faktu, že advokát byl odposloucháván, je zcela způsobilé snížit jeho čest a důvěryhodnost a tím také poškodit ekonomickou stránku jeho života. Potenciální noví klienti mohou totiž být tímto mediálním obrazem advokáta odrazeni a mohou si na základě dostupných informací o dané kauze zvolit jiného advokáta, ačkoliv za normálních okolností by se obrátili na zkušeného obhájce JUDr. Richarda Nováka.
Unie advokátů, z.s. tímto vyslovuje svému členovi, JUDr. Richardu Novákovi, svou plnou podporu, a to jak v rovině trestní obhajoby jeho klienta, tak i v rovině občanskoprávní. Frapantní porušení ústavně zaručených práv jak obhajovaného tak obhájce budeme i nadále sledovat, a to, jak doufáme, zejména ve směru k potrestání těch, který tento protiústavní stav zavinili.
K dalšímu čtení:
10. 1. 2022; převzato z webu Česká justice:
10. 1. 2022; převzato z webu Ekonomický deník:
13. 1. 2022; převzato z webu Ekonomický deník:
14. 1. 2022; převzato z webu Ekonomický deník: